Původ sauny je nejasný. Finské kmeny si tuto tradici zřejmě přinesly už ze střední Asie, kde je dodnes u kočovných kmenů běžná parní lázeň ve stanu.

První popisy sauny se objevují v 11. a 12. století. Ve středověku byla parní lázeň vcelku oblíbená v celé Evropě, ale přesto se v 16. století Klaus Magnus zmiňuje, že nikde není parní lázeň tak důležitá jako v severní Evropě.

Finská sauna se v těch dobách od dnešní sauny lišila. Byla to tzv. kouřová sauna. Jejím hlavním znakem je, že je uvnitř celá černá od sazí, protože při jejím vyhřívaní se kouř valí z kamen do místnosti. Jakmile je velká zásoba kamenů v kamnech zahřátá, přestane se topit, sauna se umyje od sazí a může se začít saunovat. Dnes se s takovou saunou můžete stále setkat vzácně.

Teprve díky úspěchům finských sportovcům na olympiádách po první světové válce se o saunu začal zajímat ostatní svět - a přejal ji právě v její finské podobě. Finské provedení teplovzdušné lázně, slovní pojem sauna, a nakonec i způsob jejího užití zvítězily. Slovo sauna se překvapivě snadno a rychle stalo mezinárodním pojmem.

Ve Finsku je sauna běžným zařízením bytu zabudovaným do jádra vedle koupelny. Díky tomu, že jsou ve Finsku jsou velmi oblíbené chaty u jezer v přírodě, je možno říci, že v zemi je více saun než lidí :-)

 

Finové říkají, že v sauně se utiší hněv a v člověku se rozhostí pohoda.

Pravidelné saunování spolehlivě odstraňuje fyzickou i psychickou únavu, posiluje obranyschopnost organismu a vede k otužování. Sauna také stimuluje činnost žláz s vnitřní sekrecí, zejména nadledvinek. Důležité je, že při zvýšeném pocení v sauně vylučujeme s potem i značné množství močoviny, mastných kyselin a kyseliny mléčné. Dále saunování zlepšuje průchodnost dýchacích cest. Póry se při pocení otevírají a čistí, pleť se zkrášluje.