Aktuality
Sruby a roubenky v zajetí velikonočních tradic
Velikonoce se u nás slaví od nepaměti, připomeňte si jejich kouzlo v malebném prostředí Skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Na ZELENÝ ČTVRTEK se podle liturgie zavázaly zvony a na jejich místo nastupují klapotáři, rapačáři - až do Bílé soboty obcházeli domácnosti a svými klapotkami, rapači a řechtačkami oznamovali ranní a večerní klekání a také poledne. Věřící si v tento den připomínají poslední večeři Páně. Zelené pokrmy konzumované v tento den zaručovaly stálé zdraví po celý rok.
VELKÝ PÁTEK je dnem přísného půstu a hlubokého smutku. Nevykonávaly se žádné zemědělské práce – nesmělo se hýbat zemí, do níž byl položen Kristus, z téhož důvodu také nepracovali hrnčíři. Byl to ale nejvhodnější den k hledání pokladů, země se prý sama otvírala. Domácnosti se připravovaly na svátky, na konec velkého půstu. V ten den se moc nejedlo, pekly se jidáše – pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby zkrouceného provazu. Ráno ještě před východem slunce odcházely celé rodiny umýt se k tekoucí vodě, aby si všichni zachovali zdraví po celý rok.
BÍLÁ SOBOTA bývala v dobách prvního křesťanství dnem přijímání nových členů do řad církve. Symbolická očista vodou a bílé roucho – odtud pravděpodobně pochází i označení tohoto dne. Velkou roli sehrával při obřadech oheň. Ráno se před kostelem světilo dřevo a oheň, jímž se pak zapálila velikonoční svíce – paškál. Z posvěceného dřeva se zhotovily doma křížky, které v neděli odpoledne zapichovali hospodáři do polí jako ochranu proti blesku a krupobití. Nelze také opomenout stavění Božích hrobů.
Na BÍLOU SOBOTU 3. dubna 2010 je od 9.00 hodin připraven jarmark velikonočního zboží – bohatý výběr kraslic, tatarů, rapáčů, píšťalek, velikonočně zaměřené keramiky, pokrmů postních i svátečních. Po celý den budou pro dobrou pohodu vyhrávat rožnovské muziky JÁNOŠ a STARÉ GATĚ.
Na HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ v neděli 4. dubna 2010 nabídne od 9.00 hodin rožnovský skanzen bohatý kulturní program. TERCHOVSKÁ MUZIKA souboru Pupov přivítá návštěvníky hned u vchodu a k dobré pohodě jim pak bude vyhrávat spolu s cimbálovkou KOTÁR po celý den. V Billově chalupě tetičky připraví jarní polévku a budou barvit v cibulové slupce vajíčka. „Neseme Mařenu..." je název programu, ve kterém se v 10.30 a ve 13.30 představí soubory MALÝ RADHOŠŤ a RADHOŠŤ z ROŽNOVA P. R. Od 12.00 hodin bude patřit palouk v Dřevěném městečku souboru VONIČKA z HAVÍŘOVA.
Koncert sboru CATENA MUSICA si nechte ujít v 11.30 a ve 14.00 hodin v kostele sv. Anny. Od 15.00 je v Janíkově stodole připraven koncert cimbálové muziky a tanečníků z KOTÁRU nazvaný „S Kotárem přes kotáry". A zkrátka nepřijdou ani ti, kteří se budou chtít podívat, jak se pletou tatary, zdobí kraslice či vyrábějí březové metličky.
VELIKONOČNÍ NEDĚLE – to byl veliký svátek, nepracovalo se, skončil půst a k obědu jako sváteční pokrm bývala kůzlečí, skopová, králičí nebo vepřová pečínka. V kostele se světívaly pokrmy – maso, vejce i pečivo. Věřilo se, že pokud posvěcené vajíčko sní společně celá rodina, bude po celý rok držet pohromadě. O dobré sváteční jídlo se starala hospodyně, ale mládež se už připravovala na šmigrust, kúpačku, buďačku či mrskačku.
VELIKONOČNÍM PONDĚLÍ přišla ke slovu bříza a její mladé pruty, z vrbových prutů splétali mládenci tatary a na horách dobře posloužil jalovec. K tomu patřilo také polévání děvčat vodou, která v tomto případě měla funkci nejen očistnou, ale také ozdravnou a magickou. Až v pozdější době bylo polévání vodou vystřídáno voňavkou. Děvčata prostřednictvím velikonočních vajíček, k jejichž malování a zdobení používala nejrůznější techniky, vyjadřovala svůj vztah ke šmigrustníkům. Význam měla nejen použitá barva, ale také způsob zdobení. Samozřejmě nejvýmluvnější byly veršíky.
ČERVENÉ PONDĚLÍ 5. dubna 2010 bude ve skanzenu od 9.00 hodin ve znamení sváteční šmigrustové pohody, kterou ještě umocní cimbálové muziky SOLÁŇ a JAVOŘINA.
V 11.00 a ve 14.00 hodin se s lidovými zvyky a jarními písněmi a tanci představí dětský folklorní soubor RADOSŤ z TRENČÍNA.
Valašské dřevěnice uprostřed velikonoc
